K vidění ne každý den

Demolice jako termín není na jednu stranu moc využívané slovo v běžném hovoru, ale když na to přijde a nějaký cíl to schytá, tak to opravdu stojí za to a člověk uvidí věci, které nejsou k pozření každičký den. Existují lidé, kteří vyhledávají tuto činnost a jsou schopni dojíždět i mnoho kilometrů aby byli u […]

Demolice jako termín není na jednu stranu moc využívané slovo v běžném hovoru, ale když na to přijde a nějaký cíl to schytá, tak to opravdu stojí za to a člověk uvidí věci, které nejsou k pozření každičký den. Existují lidé, kteří vyhledávají tuto činnost a jsou schopni dojíždět i mnoho kilometrů aby byli u toho, když si to specializované firmy rozdávají s domy či jinými stavbami.

Počátky a kořeny

Už v nízkém věku kolem pěti mají všechny děti a hlavně chlapci tendenci věci spíše rozbíjet než stavět. Začíná to téměř vždy u stavebnice, kdy na sebe vršíte jednu plastovou kostku za druhou v domnění, že vystavíte bezmála mrakodrap a někdy bohužel končí i nabouraným automobilem otce, který pod zlým pohledem své manželky svému synovi vůz nakonec půjčil. Ať se nám to líbí nebo ne, termín demolice nás může v běžném životě provázet na každém rohu.